Ještě i v těchto chvílích nemohu pořád uvěřit té skutečnosti, že jsme se 23. února 2000 naposledy rozloučili s Pavlem Slabým, který tak náhle a nedobrovolně zemřel v pondělí 7. února 2000 ve věku necelých 25 ti let.
  Všichni, kteří jsme ho znali víme, jakou obrovskou vášní pro Pavla od dětství byla výpočetní technika. Této své zálibě, ale i pozdějšímu zaměstnání věnoval mnoho svého času. A snad i proto po zakončení průmyslové školy založil obchodní společnost zabývající se výpočetní technikou s příznačným názvem Pavel Slabý-MediaCom. Zde se obklopil skupinou kamarádů, ale zároveň i odborníků, kteří ho však i přes jeho relativně mladý věk respektovali, nejen jako kamaráda, ale hlavně pro jeho odborné znalosti, i jako vůdčí osobnost. A právě díky svému profesionálnímu, přímému a korektnímu jednání s obchodními partnery získával respekt a uznání i široké odborné veřejnosti. Ve svém věku, pouze svou pílí z ničeho, vybudoval prosperující, plně funkční a konkurencí respektovanou firmu. Ano, Pavel byl náročný, temperamentní a ctižádostivý. Ale, uskutečnil by, bez těchto vlastností to vše, co za svůj krátký život, dokázal? To, co mnozí z nás ještě nedokázali, nebo vůbec za celý svůj dlouhý život nedokáží.
  Pavel miloval nejen svou práci, ale i svou rodinu a svou partnerku. Byl však také fascinován krásou přírody, pohybu, hrou stínu a světla. Toto vše se snažil zachytit ve svých fotografiích. Rád sportoval, zajímal se o hudbu a film. Ke svému okolí byl laskavý a kamarádský. Svým přátelům dovedl pomoci nejen dobrou radou, ale i materiálně.
  Pro nás všechny, byl tedy Pavel přímým a poctivým člověkem. Proto nás narážky některých sdělovacích prostředků, které zpochybňují tyto jeho vlastnosti nejen překvapují, ale jsou i pro nás nepřijatelné a urážejí nás. Vždyť snad právě to, že odmítl se podřídit nátlaku, který ho nutil k nekalým obchodním praktikám, snad právě to, byl ten nepochopitelný důvod, proč byl jeho život tak zákeřně a zbytečně ukončen.
  Při uvědomění si této kruté skutečnosti, mne zalévá střídavě vlna hněvu, žalu, ale i víry ve spravedlivé potrestání vraha, jehož hrůzný čin je příčinou tohoto veškerého našeho utrpení.

Milý Pavle, budeme se všichni snažit, se vší pokorou a úctou k Tvé památce, pokračovat v činnosti Tvé společnosti a budeme přitom ctít Tvé zásady profesionality, čestnosti, upřímnosti, ale i nezištné pomoci. Vzpomínáme s láskou a úctou, kterou k Tobě ve svých srdcích neustále chováme. Moc nám chybíš. Nikdy na tebe nezapomeneme.

Vítězslav Bumba